Osud osady Ležáky
Ležáky, nazývané podle potoka Ležák, byly osadou chudých kameníků a drobných chalupníků. Tvořilo ji osm domků. Kolorit ležáckého údolí dotvářel mlýn, který však patřil pod Miřetice. 15. březen 1939 den okupace českých zemí a 27. září 1941 nástup říšského protektora R. Heydricha - to jsou dva předstupně tragedie, nejen ležácké.
V noci na 29. prosince 1941 dopravil britský letoun Halifax s kanadskou a anglickou posádkou do protektorátu tři skupiny parašutistů: Antrophoid (Jan Kubiš a Jozef Gabčík měli uskutečnit atentát na zastupujícího říšského protektora), Silver B (V. Škácha, J. Zemek) a Silver A (Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček). Ani poslední skupina nebyla vysazena přesně dle plánu místo u Heřmanova Městce až u Poděbrad. Valčík se po mnoha nesnázích dostává s radiostanicí Libuše do Pardubic, kde se znovu setkává s Bartošem a Potůčkem.
Obrací se na bývalého poručíka čs. armády Jindřicha Vaško, správce lomu Hluboká u Dachova, vzdáleného jen několik set metrů od Ležáků. Nájemcem lomu je František Vaško. Vysílačce, obsluhované Potůčkem, poskytli úkryt ve dvojitém stropě strojovny lomu. Od poloviny ledna 1942 začala vysílačka každou noc podávat depeše zpravodajského, vojenského i hospodářského charakteru. Dalším stanovištěm vysílačky se staly Lázně Bohdaneč a Mnětice u Pardubic. V polovině dubna 1942 se do lomu Hluboká vrátila, telegrafista Potůček se usadil u mlynáře Švandy v ležáckém mlýně. Spolupracuje i vrchní strážmistr Karel Kněz z četnické stanice ve Vrbatově Kostelci se svými podřízenými.
27. května 1942 byl v Praze Libni spáchán výsadkáři Kubišem a Gabčíkem atentát na Heydricha. 28. 5. je znovu vyhlášeno stanné právo v Praze a 29. 5. v celém protektorátu. Hitler dává K. H. Frankovi souhlas k likvidaci obce Lidice vyvraždění mužů a odvlečení žen a dětí, k vypálení obce a jejímu srovnání se zemí. Vysílací stanice Libuše přes stoupající teror volá Londýn a podává naší vládě zprávy, většinou tragické. Vysílačka mění často svůj pobyt, nakrátko byla umístěna i ve veži Včelákovského kostela, odkud se vrací do ležáckého mlýna.
Nacisté vlákali do léčky štábního kapitána Václava Morávka. Ten se na útěku zastřelil, avšak v dokumentech, jichž se předtím zbavil, nalezli gestapáci fotografii J. Valčíka. Podle razítka na zadní straně identifikovali někdejšího číšníka pardubického hotelu Veselka. Valčíkovi se podařilo utéci na Moravu, podílí se na atentátu na Heydricha. Společně s ostatními účastníky atentátu nalezl 18. června v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze smrt. Nacisté tušili Valčíkovo spojení s ilegální vysílačkou, ale důkazy chyběly.
16. června se pražskému gestapu přihlásil Karel Čurda. Na základě jeho udání násladuje vlna zatýkání. Bartošovi spolupracovníci manželé Krupkovi jsou zatčeni 17. června v Polici nad Metují. Luděk Matura podniká třicetikilometrovou cestu na kole do ležáckého mlýna, aby varoval Jiřího Potůčka a pomohl odvézt vysílačku přes Mnětice do Bohdašína a Končin u Červeného Kostelce. Devatenáctiletý Jan Třísko z Vrbatova Kostelce předává varování strážmistra Kněze mlynáři Švandovi. V pátek 19. června provádějí příslušníci pardubického gestapa důkladnou kontrolu přihlášek k pobytu v Miřeticích a Louce, kam Ležáky katastrálně patřily. Navštěvují i lom Hluboká. Ráno 20. 6. byl v Pardubících zatčen majitel lomu František Vaško s manželkou.
V neděli 21.6. jsou zatčeni mlynář Jindřich Švanda a mechanik z lomu Hluboká Karel Svoboda. Na kapitána Bartoše je nastražena past. Při pronásledování ulicemi Pardubic se postřelí, krátce nato umírá.
V pondělí ráno 22. 6. se při služební pochůzce poblíž Habrovče zastřelil vrchní strážmistr Karel Kněz. Gestapo prohledává ležácký mlýn. Odjíždějí do Včelákova pro bratra mlynářovy ženy Josefa Šťulíka. Protože není doma, dávají podmínku: nepřihlásí-li se do stanovené hodiny, bude celý Včelákov srovnán se zemí. Později zatkli i Marii Šťulíkovou, rodiče Františka a Františku Pelikánovi a čtrnáctiletého Václava.
23. června den relativního klidu. Clages získává v Praze souhlas s likvidací Ležáků
24. června je zmobilizována ochranná policie z Pardubic a četnictvo i posily z Hradce Králové, několik stovek mužů. Kolony aut se blíží k Ležákům z obou stran od Dachova i od Dřeveše. Území obklíčili nacisté s těžkými kulomety. Na znamení Waltera Lehneho začíná útok několika stovek ozbrojenců na bezbranné Ležáky. Obyvatelé zastižení v osadě jsou spolu s dělníky z Černíkova lomu shromážděni v lomu u silnice. Pro děti do včelákovské školy a do Skutče odjíždějí policejní hlídky. Po důkladné kontrole přihlášek k pobytu jsou vyhnáni přebývající. Celkem 33 dospělých a 13 dětí je odvezeno do Pardubic. Vše cennější gestapem uloupeno, osada zapálena. Na místě osady zůstalo jen údolí plné dýmu.
Na Zámečku v Pardubicích bylo 13 dětí označeno cedulkami s osobními daty, většina oddělena od matek a odvezena do pražského Rasového a osídlovacího úřadu. Na pardubické popraviště byly odváděny nejdříve ležácké ženy, potom muži. Až do svítání jsou pak těla odvážena za ozbrojeného doprovodu do tamního krematoria. Popel je gestapem zabaven a rozmetán, jen část z něj zaměstnanci dokáží uschovat.
Oficiální zpráva tisku z 26. 6. 1942: Dne 24. června byla osada Ležáky u Louky (okres Chrudim) srovnána se zemí. Dospělí obyvatelé byli podle stanného práva zastřeleni. Obyvatelstvo přechovávalo české parašutisty, kteří měli vedoucí účast na přípravách atentátu na SS-Obergruppenführera Heydricha, a pokoušelo se je zachránit před policejním zakročením. Poslední zprávu do Londýna odesílá Potůček z úkrytu v Bohdašíně 26. června: "Ležáky u Vrbatova Kostelce, kde jsem byl se svojí stanicí, byly srovnány se zemí. Lidé, kteří mi pomáhali, byli zatčeni. Přístí vysílání ve 23. hodin dne 28. června." Nedošlo k němu, u obce Trnová byl zastřelen strážmistrem Půlpánem. Ke stržení trosek došlo až před vánocemi 1943.
Ležácké děti byly převezeny do Lodže. Jarmila a Marie Šťulíkovy byly uznány schopnými poněmčení a předány do německých rodin pod cizími jmény. Až po válce je přivezl zpět policejní inspektor Josef Ondráček. Ostatní děti byly pravděpodobně převezeny do Chelmna. Zde byly v létě 1942 zplynovány stovky polských dětí, 82 dětí z Lidic i 11 dětí z Ležáků.
2. července 1942 bylo popraveno na Zámečku v Pardubicích dalších 40 osob, jež pomáhali Bartošově parašutistické skupině, mezi nimi mlynář Jindřich Švanda z ležáckého mlýna se ženou i jejím bratrem, oba bratři Vaškové, Karel Svoboda a další.
Gestapácký komisař Clages byl za akci Ležáky povýšen a přeložen do Budapešti, zemřel 15. 10. 1944.
Minulý režim nerad připouštěl hrdinství, nepoddajnost, odvahu a odbojnost obyčejných lidí, zvlášť ve spojení se západním odbojem.
Zdroj: lezaky.cz